Nekonečné srdce

Osamělý člověk kráčí s otevřenýma očima, není na nikom závislý a zůstává čestný. Cesta je především umění žít a umění umírat. Osamělý člověk je zodpovědný za své myšlenky, slova a činy. Nikdo za něj nemůže dýchat. Nad ním není nikdo a pod ním také nikdo. Není nic ani nikdo, koho by uctíval, žádná ideologie. Nehledejte ani si nepředstavujte žádného Buddhu, žádný nebeský stav, žádné zásluhy, žádné osvícení ani žádnou odměnu jakéhokoli druhu.

Když jsme upřímní ve svém dýchání a držení těla, jsme upřímní ve všem. Když jsme opravdoví a dýcháme, jsme opravdoví v myšlení, mluvení i jednání. Bez praxe je tedy veškerá spiritualita pouhým snem, iluzí a mentální projekcí. Tato pozice není ani zenová, ani buddhistická, ani křesťanská. Je osvobozením od všeho, co bylo tak pečlivě uzavřeno ve zvycích tohoto těla. Je to tiché a nezištné rozjímání.

Být mnichem neznamená, že musíte být členem nějaké náboženské skupiny. Je to záležitost mezi Buddhou a Buddhou, mezi člověkem a člověkem. Nezůstávejte uvězněni ve starých představách o minulosti. Jednoduše jděte vpřed a aktualizujte svou probuzenou přirozenost.